jako ta krajina

neví kolik jí zbývá času

snad právě proto vnímá krásu

ztratila muže syna

však lásky lásky se nikdy nevzdala


dýchá

ještě dýchá jako ta krajina


pod kůží vyryté zákonitosti
do morku kostí

do morku kostí smířená
.
.
.

ty víš jak moc jak někdy málo
mlčet mlčet
to proto vše co za to stálo