zákoutí...

Mám dotaz, říká potměšile

Jaký dotaz?

ptá se ihned.

Jsme krátkozrací?

Ne, ale jen trochu investujme se... do jednotlivých lidí

 

…

 

Indiáni věří, že když zabijeme zvíře, zůstane místo duchaplné, věří, že to místo zaujímá některý z jejich lovců. Kdyby neumírali, nerodili by se.

Je to spravedlivé?

 

…

 

Dezinfikuj si ruce, vezmi si plášť a naslouchej, řekla.. Už nemohl, klepaly se mu ruce a ještě pořád myslel, že se společně najíme a jak si to vychutnáme.... ona jen podotkla, nebuď pošetilý... užívej si ...

Je osmého, tak si teď popřejeme k tomu dni... zachechtal jsem se...

Ona se sklenkou v ruce řekla , Na zdraví...

vrať mi plášť... už víš? Vím ( ale vykolejila mě)...

 

 

…

 

Našel jsi někoho s kým ses podělil?

Jsi štědrý k lidem, co máš rád?

Jsi smířený?

Chováš se lidsky?

Zeptala se ho...

 

Mlčel...

Ošíval jsem se odpovědět jí... mám ji říct kolik vydělávám? Mám ji říct koho jsem zpronevěřil, abych vypovídal kvůli mně?

 

…

 

 

Ten rozhovor je zvláštní, podotkla...

usmál jsem se...

 

 

smysl životu vtiskneš , když začneš přemýšlet dál... řekla...

 

A já se zastyděl …

 

….

Myslím, že máš hodně co dát, říct. Připomínáš mi někoho , koho jsem znala. Také si toho moc nechával pro sebe. Koho?

Mě...

 

…

Naslouchej, řekla …

Osudu podlehnou mnohé druhy,

avšak jeden jediný ohrožuje sám sebe.

 

 

Mám tě rád, zašeptal

 

Co?

….

 

Znám tě vlastně skoro odjakživa....