Paní bytná zle se tváří,
pověst domu slečna maří,
přivedla si večer pána.
velikého elegána.
Byl to omyl, paní bytná,
tvrdil, že jsem nenasytná,
tenhle muž byl velký mluvka,
místo činu jenom slůvka.
Dvě láhve on zdolal lehce,
do něžností se mu nechce,
potom řekl promiň, Jani,
zajímají mě víc páni.