Konec cesty

Já jsem ten, kdo nikdy nespí -
Jsem ten, kdo směje se všem tvým činům.

 

Jsem ten, jehož svět je složen z pravdy, ze lží,
Jsem bolest, kterou neotupíš na morfiu,

 

Jsem bolest která přichází vždy,
Jen s volbou dýchat, nebo žít.

 

Jsem ten kdo s tebou stojí na rozcestí,
Když váháš, kterou cestou jít.

 

Na mě se nikdo neobrací
Skryjí svou tvář a pak se odvrací,

 

Jsem tím kdo vidí vše a všechny,
Ten, kdo tvou mysl rozvrací.

 

Avšak jsem hrdina, jsem legendární.
U nohou mi leží celý svět.

 

Jsem tím kdo svou šanci nikdy nepromarní,
Ty zrůdo bipolární,

 

Říkali ti psychiatři kdejací
Že jsem tvou imaginací.

 

To poznání ti bere dech.
Uzamkni se ve svém pokoji,
V těch čtyřech prázdných, bílých zdech.

 

Však víš, že jsem tvou konečnou destinací.

A nejen tvou -

Nás všech.
Nás všech.
Nás všech.