Poslání duše

Je mrazivé zimní ráno,
duše se vzbudila.
V mrazivé zimní ráno,
s ním myšlenka se zrodila.

Nadechla se z plných plic,
již neptala se marně,
jestli ráno dne zimního,
bude mrzuté neb zdárné.

Vzrušená,
plná života a síly,
vkročila do nového dne,
dnes projeví svou píli.

Dnes bude láska, naděje,
světlo chodící.
Dnes vykouzlí všem lidem,
úsměv na líci.

Duše plná radosti,
z poslání vlastního již jásá,
vychází mezi lid,
jak když život plní krása.

Když potkáš ji venku s touhou,
aby tvá duše vzlétla,
jen podívej se na ní
pošle ti záplavu světla.

Nemůžeš ji minout,
její sila přitáhne tě k ní,
potom snadno pochopíš,
záměr a význam stvoření.