Šlépěje
sama šlépěje zanechávám
pak v mraze spávám
v hnízdech ptáků podél cest
jen jejich křídla mohou nést
co skryté jest
to v tmách zůstává . . .
jestli zítra probudím se
s chvěním v hlase
možná nepoznám se . . .
kam jen má cesta bude vést
a křídla nemohou už nést
co skryté jest
to v tmách zůstává . . .
a ptáci dozpívali v hnízdech spí
kde jenom zůstaly
mé šlépěje
co zanechávám
v tmách
dávno zaváté . . .
už je nepoznávám . . .
už se nepoznávám . . .
Za foto děkuji MIRA Photography
www.facebook.com/miraaphotography?fref=ts
...taky už se nepoznávám...:)
19.02.2017 19:09:47 | Jort
:-), zdá se, že je nás, Jorte, víc, nebudeme se bát vlka nic :-)! A moc děkuju :-)!
19.02.2017 20:33:24 | Fany
Nádherné! Se mi vybavila tahle písnička: Oči má sněhem zaváté,
v duši má chladný stín, rampouchem srdce prokláté, studený hlas, na dlani mráz, ledový klín. ST. :-))
19.02.2017 08:22:27 | Iva Husárková
však hlas Tvůj poznám v staticících
byť mráz smazal růž ze tvých lící
Tvá něha, provází kažým časem
pak za srdcem běž jeho hlasem...
19.02.2017 06:19:04 | Malá mořská víla
:-), Malá mořská vílko, moc krásné básnivé řádky :-), díky dík a měj se krásně :-)!
19.02.2017 08:10:29 | Fany
:) občs se také budím s chvěním v hlase ... a své šlépěje už nepoznávám vůbec :D Pěknou zpíváš ...
18.02.2017 09:19:57 | Ragnell