Pouliční psanec

Vrásky mi lemují okraje tváří
A šedavý vlas mezi ostatními září
Sahám si po tepu, zda tady ještě žiji
A pokud ne, tak proč se tolik stále šiji?

V ústech mám flétnu jako cigarety špaček
A vodní kola z ní vypouštím jako řeč plnou sraček
Pak někdo mi flétnu vzal a s ní i ten odporný tón
Smutně znělo to jako ve šrapnely přetavený zvon

Bloumal jsem ulicí a nevěděl, kam jít
Možná do kina, možná zase pít
Vyspat se v příkopě, na to mě užije
Však co jiného počít, když jeden neví, jestli vůbec žije

Štíhlý nejsem a nikdy jsem nebyl
A vypadám, jako by lopatou dostal debil
Jen to jedno, co mi zbývá v hlavě se dere ven
Ve verše přepisuji svůj život, ten zvrácený sen

Matko, slyšíš moje steny u své hrobky?
Kéž lehnout mohl bych si již do sousední kobky
Protože stáří dohání mne mílovými kroky
A anděl Smrt doprovází mně po dlouhé roky

Oči mi lemují jen hluboké vrásky
V nichž jsou vyryty všechny moje lásky
A roky v dole, chudé výplatní pásky
Zapřená děcka, stokrát prohrané sázky

V rozervaných hadrech ploužím se ulicemi
K ránu zimou se budím (zase) mezi popelnicemi
Poslední své nádechy již ztěžka polykám
Pomalu cítím, kterak někam utíkám