Hlasy z venčí

Pod mými okny se shromáždil velký dav

Zvědavě snažím se rozpoznat, o čem se baví

Mumlavý starcův hlas čte čísi epitaf

Prý mi přejí po smrti hlavně to zdraví

Sahám si na tváře a jsou fakt ledový

Nohy mám pod sebou bez citu

Jak se to stalo?! - To se už nedovím

A moje tělo bezvládně leží tu

Dav byl přehlušen zvukem tramvaje

Přijel můj ranní spoj

A já, citu nemaje

Prohrál jsem o soucit poslední boj