Jsme lapeni v sítích svého osudu
a i když křičíš „já už tu vážně nebudu“
něčí ruka vede cestu Tvoji
a vybízí Tě…k opětovnému boji
Znovu se zvednout z prachu cest
znovu se nechat někam vést
znovu najít smysl žití svého
... a v něm záblesk něčeho úžasného...
Plné útěchy.
01.06.2017 13:48:50 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA
tak nejako... jednoducho a nežne brutálne... :)
16.03.2017 08:31:24 | maryshka