Jako stín

Rude kvítí poletuje vzduchem,
Jsem pro lidi pouhým duchem.
Procházím jako plíživý stín,
Jsem prázdný, je mě čím dál míň a míň.
Kousky ze mě padají a mění se v prach,
Cítím blízký pád, smrt a krach.
Proplouvám a krčím se vzadu,
Čekám na to, čekám na svou řadu.
Pohlcuje mě to a trhá mou duši,
Všichni jsou prázdní, mrtví a hluší.
Píši si záveť krvavým inkoustem,
Pro svět jsem příliš malým soustem.