když nespavost vzlíná
všemi póry bezměsíčných nocí
řešetem výčitek
bývá trpce prosíváno
proso dávných vzpomínek
a tma je plamenem
převržené lampy samoty
***
Znám stíny co se rojí, znám balzám co je zhojí, znám život obrácený naruby, znám lásku...i její drobty, co sezobají holubi, znám samoty i osamělou pláň, po nocích přijdou ale rána, co velí Vstaň...
07.05.2017 22:21:35 | básněnka
..ale když vstane vzhůru nohama - možná se za zrcadlem potkáš se zívajícíma bohama..:-))* :-D*
07.05.2017 23:51:13 | Frr
mám samotu ráda... já si ji užívám, vnímám, vzpomínám, blázním, zpívám, tančím... jooooohooohooo :-)
04.05.2017 22:33:55 | zelená víla
milé dítě..žel musím zmínit ono - takořka už profláklé klišé - není samota jako Samota...:-D*
05.05.2017 11:42:30 | Frr
... temná noc
... vdova po odešlém dnu
... já zůstavitel v tom tichu
... svírám stíny jejího popela ...
04.05.2017 10:02:35 | Marcella