Elegie spíše radostná

Hýčkám si hýčkám
myšlenku
k ní se utíkám
když nechápu svět venku
a to bývá často.
Nemám se rád.
Oprávněně.
Dřív to bývala sebelítost
- ó krutý světe -
dnes už se nedojímám
vlastní průměrností
kterou nesnesu
vlastní zákeřností
kterou nesnesu
Nemám se rád.
Je to vlastně radostné,
skutečnost, že konečně znám sám sebe
když už nic jiného
a co na tom, že snad čekal jsem víc.
Stárnu a není to radostné
poznávám a není to bolestné
přežívám a je to zbytečné
Je to marné.
Musím se skončit.