Pionýři

Když ve tmě víří netopýři
křídly svými lidské chmýří
namíří si pionýři v záři
luny ven ze dvéří.

Přes palouky přes dvě louky
průsečnicí lesní školky
přímou čarou k dědině
vstříc
čtvrté cenové skupině.

Kolo kryglů s prasklým uchem
kouř se líně line vzduchem
produktem pár panáků
jest moudra mladejch zobáků.

Pak v prudké hádce s místními
divotvory lesními
se hlavy rychle zatočí
hle
dvě fialky pod oči.

Tu na útěku bez platby
dole s těžkou osmicí
máme chlapce od malby
zbarvené a chvějící.

Po půlnoci v temné chatce
pod peřinou bez řeči
leží jako na marodce
ráno všechny vyléčí.