..bolí to
čím víc čas přihazuje
na hromadu promarněností
prchavé obrazy okamžiků
co nebudou
existence moří a pouští
nic nemění
- jsme jen ostrovy v tichu
když kouzlo nechtěného je pryč
stačí otevřít oči
- je tolik tygrů čekajících kdesi na zkrocení
ale pořád jen jedna oáza pro mé běsy
jsme jen ostrovy v tichu...vidím je před sebou, dokud máme aspoň jednu oázu, tak je to pořád dobrý, horší, když vyschne pramen a Ty přece pořád prameníš...
18.06.2017 18:47:27 | Philogyny1