Je mi skoro přes třicet

Dnes ráno když jsem vstal
mi to všechno došlo
možná že když jsem spal
se to v mojí hlavě sešlo

Už nejsem tak mladý
abych brečel nad rozlitým mlékem
a tak všechny své pády
beru jako zkušenosti s povděkem

Už nevěřím na štěstí
víc respektuju osud
stále si tykám se závistí
a všechno co se mi stalo dosud
se asi mělo stát

Je mi skoro přes třicet
a za holkama se už neotáčím
nad životem přemýšlím více
a některé zážitky mi jednou stačí

Už nečekám na lásku
třeba mě život překvapí
můj život denně visí na vlásku
vím že nikdy nebudu bohatý

Jedinou ženskou mého života
je tak moje malá
má krásné jméno Markéta
krásně se na mě smála

A tak mi bude přes třicet
a všechny moje sny
se ztratili nevím kde
asi jsem přece jen naivní

To doufání, že se to jednou všechno změní
to čekání, na které lidský čas není
to snění, které je jenom marnivost nás bláznů
a stejně si ho dáme znova, nechceme žít v prázdnu

Je mi skoro přes třicet
chtěl bych ještě jednou postavit se na start
abych dostal druhou šanci
odehrát jinak svůj životní part

Ale život druhé šance nedává
co zkazili jsme včera
nám zítra s díky vrátí

Ještě mi není třicet
a už tak nějak tuším
že tenhle ten svět
asi nespasím

Je mi devětadvacet a štve mě jaký jsem
ale přesto díky Bohu za to, že tady jsem
mohl jsem být lepší, ale i horší když na to přijde
život někdy bolí a někdy prostě nevyjde

Každý na život nadává
proklíná osud nebo Boha
stejně však nakonec
dal by si ho každý znova