Víra

Kouzelnou hůlku chtěla bych najít,uprostřed bezradné cesty a magické slůvko znát. Co všechno dáme za naše snění? Zboříme mosty a přes slzy budeme se smát? Kolik je cest? Přimích a snadných Tolik je gest! Upřímných a kladných!
Magickou hůlku nikdo mi nedá. Dál budu jen smutná-bledá a kouzelná slůvka zapomenuta v čase. Všichni se občas zlomíme v pase.
Pod tíhou snění všechno se točí a mění směr jako korouhev, když vítr fičí.
Kde byla pevná půda tam bažina se line.
Z nás stává se zrůda když sen se rozplyne a na kolenou smutku klečíme , když zrazeni vírou brečíme.