Opilost, deprese

Je to vítr

který šeptá

když poslední kapka vína

v tvých ústech mizí

všechny tvé pocity sklízí

a jemně tě pohladí po tváři

když poslední cigareta hoří

a ty se topíš v moři

tvých myšlenek nemizících

je to samota

co hltí

tebe i tvou duši

když sám si sedíš

a nasloucháš řeči

stromů se šustících

ve větru tak říci

láhev tak blízko je

tvůj jediný přítel

kdo hledá najde se 

i v poslední kapce

proč to vždy nejde tak hladce..

i ptáci se štítí

a odlítaj pryč

proč tady taky být

s ohyzdou jako jsi ty

lidé ti projdou

pohledy hází

na tebe a flašku

radši hned zmizí

však oni nevidí 

jako moc trpíš

a jak v slzách

se jen roní

nevidí tvůj vnitřek

jen obličej

to je přece hlavní

už z toho je obyčej

tak vstaň a přestaň pít

jak hezky to bude znít

když hlavní bude jen myšlenka

ta podstatná věc

na zevnějšek nikdo nekouká

kéž by to tak bylo

tolik radosti mít

takhle to ale nefunguje

tak budu dál pít