Duše toho pána

Kde, kde je ta duše toho pána,
co pokaždé radoval se s náma.

Jenž říkal: „Nezoufej, dnes jsi sluhou,
zítra pokud budeš chtít a dřít, můžeš být pánem!...

.. na ty, co tě zradí ser jako na placatý kámen,
uvidíš, že i s nimi bude jednou ámen...

...dočkáš se chvíle, kdy oni tě budou o pomoc žádat
a ty, TY! Jim budeš z balkónu s úsměvem mávat!

Ovšem, nezapomínej na to, že se nic neobejde bez pokory a úcty,
protože takových blbečků, co na to zapomínají tu jsou tucty.

Nikdy, nikdy nezapomínej po ránu,
usmát se na svou mámu,
protože ona ti dala tu možnost dýchat
a věř, že jen s bolavým srdcem tě nechala za něco pykat!
Ať už je s tebou nebo mezi anděly,
nikdy nebuď jeden z těch, co o tom nevěděli!

Ale pokud chceš něco někdy dokázat,
musíš svůj dobrý charakter prokázat.
A pokud chceš na vrcholu stát,
musíš si vyzkoušet, jak chutná hořký pád!
I když nebudeš mít sílu z postele vstát
a s chutí do života se budeš prát,
tak nikdy, NIKDY neposlouchej satana!
Protože v tu chvíli se budeš ptát:“Kde, kde je ta duše toho pána..“