Anotace: Na rtech usychá ta touha co kdysi znamenala svět Odcház...
Na rtech usychá
ta touha co kdysi znamenala svět
Odchází do ticha
Uvadá tak jako růže květ
Ve stínech bodání u srdce
Opírajíc se o stěny budov
Na hrudi sevřené ruce
Přesvědčujíc se že není kov
Nemoci se nadechnout
A touha stále se vkrádá
Znovu chtít se z místa hnout
Květ naděje a pochmurná zahrada
Najít ten klíč
Který zavírá všechny rány
Necítit života bič
Zavřít své minulosti brány
To je skvělé, píši o opaku ...
20.08.2017 20:25:12 | VEDz RVAHEs
Četl jsem to dnes a je to skvělé , bohužel tak jako vy psát neumím :)
21.08.2017 16:19:40 | Dědek
Píšeš tak, jako by nikdo nikdy nic nenapsal. A to je dobře. Zůstat si sám sobě věrný. Není ničeho lepšího či horšího. Jen se člověk trefí, nebo netrefí.
21.08.2017 18:08:09 | VEDz RVAHEs