Slova..

Proč někdo dokáže ublížit pohledem..
Jak bránit se může člověk jedu..
Proč bojovat, když to nesvedem..
Když ani usmát se nedovedu..

Proč nevěří ti, když pravdu máš..
Jen odvrací se a plivou slova..
A ty jen ztrácíš.... všechno co znáš..
Necháváš bodat je.... zas a znova..

Jak postavit se tomu, koho máš rád?
Má smysl snažit se? Vysvětlit?
Není on ten, kdo měl by tě znát?
Ten, kdo má slzy ti z tváří smýt?

Proc nevěří ti a neprávem tě haní?
Možná tak má to být.... zkus odpustit..
Možná že pochopí, znenadání..
Že ty jsi ten, co umí smutkem žít..

Slova jsou mocná, mocnější než by měla..
Proč lidé vyřknou je bez přemýšlení?
Ublíží.... řeknou, že máš cos chtěla..
Bez trestu přeci není žádné snění..

Proč neutečeš před těmi kdo zraňují?
Proč nebojuješ za srdce svoje?
....
Jednou to přijde....? A ti kdo kralují..
Uznají pravdu.....? A skončí boje.... (?)
...