Helenka

V kořenech pevná,
panenka křehká.
Svoji tvář zakrytou
závojem z pavoučí.
Přestaň se schovávat,
tobě to nesvědčí!

Ty dáváš každému,
barevnou kytici
i zlatou truhlici.
Bezelstná,
přející.


Jen sobě nepřeješ,
duše to neumí,
nadechni, vydechni,
probuď své vědomí!

Náruč svou otevři,
už zbav se studu.
Bůh čeká,
ať může ti dát,
stačí ho poprosit,
s důvěrou požádat.


Otevři srdce,
roztáhni ruce,
a ber co jen tobě náleží,
na tom teď záleží!