Stříbrný rok

Když podzim nad krajem roztáhl perutě
První mrazík pokosil poslední trvalky
Ač teprv září, zachoval se dosti krutě
to když květy pomaloval ledovými krystalky

Každý rok nosil stříbrný fráček
studeným dechem foukal do zahrad
kam do krmítka zalétal každičký ptáček
jenž zpíval na počest těchto balad

Mráz maloval na skleněná okna obrázky
stříbrného roku který v zrcadlo změnil tůně
mě však hřeje hebká náruč od lásky
stejně jako robě čekající v jejím lůně