Bosorčino čaro

Hlavou se mi honí

 

jen myšlenka na ni.

 

 

Bosorka z lesů beskydských,

 

divoká i ráno v létě

 

i pozdě v noci,

 

když padne sníh.

 

 

V očích jí žhne vzácný žár,

 

ta vůně těla, který dobře znám.

 

Je jehla v seně, čirý dar.

 

Je mou múzou, kterou ve tmě

 

nalézám.