Dušičky v duši

Dušičky v duši

Za oknem vichr svléká listí

ze stromů křehkých jak korálky

a všechno to zlato, co ukořistí

s rámusem pošle ti do dálky

Dveře se zabouchnou náletem pamětí

na prahu mňouká vyhublé kotě

zatímco vzpomínky hartusí ve smetí

svědomí svléká tě o samotě

Neplakej na prahu včerejších bolestí

vítr a smetana, to nejde k sobě

cestu si pokorou do léta proklesti

dřív než tě čekání pohodí v hrobě