Anotace: věnuji Philogyny a všem matkám
vydaná tajemství
obnažených větví
pažemi vztahujíc se po objetí
tam někde venku
čekají
v podveřerním chvění
i s ranní jinovatkou
se slzami, poledních polibků
tam někde venku
čekají
na zázrak návratu
života
do opuštěných ptačích hnízd
jak matky
čekají...
tam venku
čekají
Tady není třeba žádného okecávání
08.11.2017 10:50:21 | klaun
chvěji se jako perla vodní
na nejjemnějším vlákně pavouka
dojalo
ach..
07.11.2017 19:19:04 | kudlankaW
Gábi, hezky jsi to napsala, ale já nečekám. Od holky jsem milovala knížku Co život dal a vzal a hlavně... tu postel...dneska mám stejnou a nikoho z ní nemůžu dostat, někdy se tam i nevejdu... :)
06.11.2017 21:00:20 | Philogyny1
je dobře že už nemusíš čekat...já zatím ano, na vnuky na to, až zase ucítím na břiše schoulené díťátko ...jak spinká ...Bože jak si jich budu vážit...moc, moc :)
děti vyletěly, ale na víkend se mi taky vrací :)
08.11.2017 21:54:37 | Malá mořská víla