Oblak nad městem

Temný oblak nad městem,
zahaluje svým stínem slunce,
plní nám mysl morem,
syn svého otce právě zrazuje.
K okraji propasti spějeme,
za krysařovou píšťalou jdeme.
Jak stádo hloupých ovcí,
opakujeme, co říká okolí,
svůj vlastní názor zavrhujeme.
Jiní kolem sebe staví zeď,
to, ale právě teď není řešení.
Zavři oči, ať vše zapomeneme,
jen do prázdna skoč a leť…