Host v domě

Protáhnu své úsporné tělo škvírou v plotě
již stanul jsem v zahradě kde stojí dům
který stál při okraji v malebné dolní Lhotě
ono stavení, nechal kdosi napospas toulavým psům

Zarostlé zápraží nahání hrůzu pěknou řádku dní
prázdný dům, v němž budu nyní hostem
bude strašit svým zjevem než se venku rozední
usnout se pokusím v černém tichu naprostém

Ve stínech noci předměty se klidně hýbaly
ač ležím v cizí posteli bledý sem až na půdu
z dřevěných stěn se na mě lidé dívali
jen světlo denní může zahnat tu obludu

Jsem jen pouhý host v cizím domě
ač zde nikdo nebydlí, přec stropy jsou živé
lidské obličeje zjevují se v noci podvědomě
jen ty můžeš za ty bytosti strašlivé