tajemství hříchu
tajemství hříchu
vzpomínání rozvoněl čas
stařičkého hříchu
metelice paměti rozvane
jeho ozvěny
po polích sklizeného máku
štětce havraních křídel
černou tuší jím zaplní
bílá místa na mapě
dávno už zaniklé
hedvábné stezky...
Komentáře (23)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
ta se četla sama, krásná je...
04.12.2017 13:26:51 | Philogyny1
ale Svat-ko ..znáš to-najednou přiletí a majzne Tě do lebky a až člověka někdy sere svou neodbytností-aspoň mě..jak ji hned nenapíšu..okamžitě se mi uraženě vypaří z hlavy***:-D díky za přijetí a pochopení..-D* :-)*
04.12.2017 14:31:04 | Frr
mám to podobně... :)
04.12.2017 14:45:25 | Philogyny1
já jsem si to myslel -Ty má Svat-ko soukmenní*****:-) ,:-D*
04.12.2017 14:49:00 | Frr
Jo, já ráda šplhám po kmeni do koruny, to je pak rozhled, až do ráje... :)
04.12.2017 14:52:36 | Philogyny1
to já jsem od mala vařbuchta-na stromy jsem se nechával vysazovat..a pak jsem byl doslova "na větvi"celé půldne-rádi mě tam nechávali a ke všemu stejně jsem viděl prd..jen po mně lezli a štípali mě zrzaví stromoví mravenci..:-) :-D*
04.12.2017 15:03:40 | Frr
PSSSST !-- Frr ---tiše šeptám do té metelice štětce havraních křídel kreslí do hedvábu a krajek kalhotek ze sněhových vloček utkaných tak převelice lákavé obrázky na saních stezky hedvábné.....PST !
04.12.2017 10:00:35 | Anděl
Ještě jsem mladá a hříšná jsem začala až nyní.
Tak aspoň budu mít ve stáří na co vzpomínat.
04.12.2017 08:49:44 | Šípková Růženka