Anotace: věnováno
Trýznivý hlas života
zachytil se v její písni
byla o oktávu výš. Vím to, dokud žiješ
mizíš za skleněnou plentou
představ
milióny odstínů vážek svaž jedním stéblem trávy
do tvaru modrých lučních zvonků
pak otevřou se
v severním větru
dveře na zápraží.
budeš tam
...pít rosolku...
07.12.2017 09:10:20 | Jort
...ti se rosolkou ohřívali na frontě za první světové války, když uhodily mrazy. Prý se jim vyhýbaly kulky, vypráví legenda...
07.12.2017 16:18:03 | Philogyny1
on se v tom asi nepozná, chlapi jsou telata :-) ale má tě určitě rád...
07.12.2017 07:00:05 | hledač
Severní vítr a zápraží
prázdné a pusté závaží
bez tebe zebe
až luční zvonky rozkvetou
od tebe kvítí odvetou bude
za odloučení dáš květy rudé
a objetí...
Asi se moje slova nehodí na tvé básně,
ale vždy mě inspiruješ krásně :-) tak promiň :-)
ST
06.12.2017 22:54:09 | Kapka
Kapko, něco jsi i uhodla, děkuju, moc, já jen, jestli se v tom pozná... :)
06.12.2017 23:02:46 | Philogyny1