a nemám ani tvoji košili
a nemám ani tvoji košili
tisknu nos na sklo kolem tvého srdce
a když tě slyším volat mé jméno
vím že se musím probudit
pod duhu a pod tmu
brala bych tě pod obojí
tělo krev
a vůbec všechno
někdy se můžu vzteknout
jindy se strašně bojím
zas spolykám bobule vinných rév
bez bobulí
kdy se dotknu?
kdy zešílím?!
možná nedotknu_li..
Komentáře (5)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Kdo ví? třeba i ta-li veselejší možnost někde čeká si,...na dotknutí...
22.01.2018 19:18:28 | Dobrovský
někdy i ten nejsilnější sen
musíme nechat vydechnout...
možná až pak, přinese jen den
krásná, ST Han:)
09.12.2017 21:41:14 | Malá mořská víla
tisknu nos na sklo kolem tvého srdce
a když tě slyším volat mé jméno
vím že se musím probudit
...to je tak krásně napsané tiché vyznání, že by se mi chtělo až plakat...
09.12.2017 21:13:42 | Philogyny1