Sny

Stojim tu ted sama,
Nade mnou plno hvezd,
Babicka mi vypravi pribeh znami,
Jak princeznu princ zachrani.
Pribeh plny Lasky,
Tak jak to v pohadkach byva,
To jsou me vzpominky na detstvi.
kdyz konec stastny zazni,
To chci i ja zazit.
Vzpominam na tu lasku a nehu.
Kterou mi oni dali.
Nikdy na to nechci zapomenout.
Na tu hvezdnou oblohu nad zemi.
Na tu nekoneckou krasu
Kdyz stastny konec zazni.
Na ten zvuk dedovo snidani,
Na zvuk babiccino posledniho vypraveni.
Na praskani ohne pod oblohou,
Na akordy nezapomenutelne kytary,
Ktera do ticha vryva svuj tichy ton.
Na vypraveni pribehu kolem ohne,
Pribehu silnych jako plamen,
Usinam i kdyz bych do ohne radeji pridala drevo,
Nikdy nechci zapomenout.
A nechat uhasnout tu silu,
Ktera vypravi ty krasne pribehy.
Chci dal v sile zit.
I kdyz jsem dnes dospela,
Stale vzpominam na ten praskajici ohen,
Kde ma babicka a deda vypraveli....
Dnes ziji svuj zivot a stale se vracim,
vzpominky jsou tak zive.
Vracim se zpet a stale slysim,
Jak ohen tise praska za svitu mesice,
A ja tam stojim jako ta mala holcicka,
V plne sile a se sny,
Ktere si i dnes chci splnit,
Proto se vracim domu a do ohne pridavam drevo,
Ktere bude praskat v tichu dal...