Nechtěné probuzení

slepený hnědý oči

koukaj po pokoji

nechávaj se nést

po kouři čistýho vzduchu

otevřela okno

každý ráno to dělá

s úsměvem

 

opilecký povlak na polštář

přikovanej kolem hlavy

prej peří peří peří...

nakecali mi toho hodně

nevyspíte se

blbě blbě blbě...

a stejně

 

v kůži místo kostí prach

usazenej jak

lógr na dně včerejšího kafe

zítra příjde k chuti

 

pak ten strop

tolik obrazů co malíř v bílé skryl

snad tam někde běhá i vrah

se štěstím bude aspoń nahej

když to štěstí najdu v lógru

bude tam běhat ona

žádný on

 

ach vole

pryč od modrých

zelených i jinak barevných dnů

krkem mi prolezly

 

tam

zpět ven

tam

 

kapky slz páchnou stejně

neprožitý včerejšek

vykopal bych jim hrob

postavil kobku

vymejt je z hlavy

zacuchat vlasy

usnout

 

jen doufám

snad se to okno zase otevře