nebe peklo ráj

uzři mě živou
uzři mě slabou
nahou
před tebou



kdo dává ti v tu chvíli právo mi ublížit?

já.



víra je nafouknutý balón plný vody
praskne a si mokrý
a roníš želví slzy



láska je plamen
hřeje a pálí
a ty držíš v ruce pochodeň
občas jsme v pekle
občas v ráji



a kdo jsi ty člověče,
jenž dávám ti své srdce
nesu ti ho rozklepaná
ale tvářím se hrdě


a kdo jsi ty človeče,
který život se mnou netrávíš
minuty minou a já mám strach
že mě samou láskou k tobě udávíš


nebo se udávím sama
pořád jsem chladna z rána
pořád o samotě piju čaj
pořád mi jedna peřina bývá málo
pořád se do tvých očích dívám
a snažím se přijít na to
proč

jsem si vybrala zrovna tebe
peklo s příslibem občasných přeháněk
nebe


jednou budeme nahoře
jednou budeme dole
jednou budu ležet zase roztažená na tvém stole
napříč tvojí pýchy
a vprostřed mé tragické žárlivosti

a ty se jen ledabyle podíváš jestli tam ležím stále
a čekám
jestli nemám namále
bych přestala
jsem pořád tady
pykám
za svoje zrady

*

ta hra se odehrála rychle
tiše dýchala
asi se jí to líbilo
začala to sama
sama si nastavila pravidla

a přesto ji účinek překvapil..

*

zhasnul světlo
byla tma
a ona čekala, že rozsvítí..