posbíráno
posbíráno
Anotace: na podpal
jak havrani a vrány
míjíme se
o jeden
modrý odstín černě
co věrně zní
v sobě nést
duhový střelný prach a
neumět
podpálit správnou barvu
(těmahle rukama neumět)
pak přichází bolest
tupou jehlou agonie
sází pevné stromořadí
šikmo podél cest
zdobit malé křížky
Autor Philogyny1, 01.02.2018
Přečteno 363x
Tipy 22
Poslední tipující: Iva Husárková, jondys, Jort, Anděl, Dreamy, piťura, Amonasr, odnikud, bogen, ...
Komentáře (6)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
Někdy i v bolesti je uklidnění. Člověk si uvědomí věci, o kterých by jinak ani nevěděl. Mnohdy mu jsou ku prospěchu. A mnohdy dojde ke zklidnění.*ST*
02.02.2018 06:46:24 | Anděl
Pořád se něco učíme. I v tom neumění, neschopnosti a bezmoci je velký kus lásky. A to je skutečný umění. :O)
01.02.2018 16:45:18 | Tichá meluzína