SKŘIVÁNEK

Létala jako skřivánek
bdělá jenom ve svém snění
a nemyslela na zámek
či prince na bílém koni

Ten její měl holínky
klobouk nosil slaměný
trhával jí květinky
to pro chvíle blažený

Odešel s ním každý žal
sama už snít nechtěla
on ji vždycky rozesmál
tak jim láska rozkvetla

Potom musel do daleka
slíbil, že se navrátí
čas plynul jak smutná řeka
skřivan pěl nad souvratí

Život pak šel jen rychle dál
ne ON, jiný ji miloval
dal jí lásku, jak si přála
ona ho též měla ráda
ze skřivánka je maminka
na NĚJ zbyla jen vzpomínka

bolavá a nehynoucí

ON miloval celé roky
skřivánka s jeho zpíváním
k sobě svedlo jejich kroky
po dlouhých letech setkání

Dvě srdce zachvěla se zas
k žití spolu nebyl už čas...