Anotace: ...o přátelství v (ne)přátelství, a o vině bez viny... kéž by brzy přišlo ticho.
Bolest vrytá
Do spánků
Tepe mi zevnitř
V hlavě
Kde zní
Mi ozvěna
Tvých slov
„Nic se nezmění“
Jenže, drahá
Změnilo se
Zcela všechno
Za přičinění
Osudného pochodu
S naším heslem
„Konečně jdeme dál“
A tak se nezlob
Když po všech
Těch letech
Zkoumám pravdu
Všech těch kapitol
„O nás pro nás“
A říkám si
Jak smutné je
Že ve skutečnosti
Nikdo neudělal chybu
Možná v sobě
Za ty roky nesu
Všechnu tu vinu
Chybných rozhodnutí
Ale pravda je
Že jsem vlastně
Nikdy nelhala
Jen jsme obě
V té ozvěně
Nevyřčených otázek
A zapovězených odpovědí
Neslyšely zcela všechno
A co na tom
Teď už to stejně
Nikoho nezajímá
Protože list
Se obrátil
Další kapitola
Zůstala prázdná
A začaly se psát
Dvě samostatné
Nové knihy
Bůh ví
Třeba se ty děje
V půlce ještě protnou
Nebo taky ne
Já vlastně už stejně nevím
Co by bylo nejlepší
Pro tebe, pro mě
Bez nás, v nás
Za oponou
Nebo před ní?
A upřímně
Si myslím
Že snad poprvé
To nevíš ani ty
A zdá se
Že ještě chvíli
Zůstaneme bez
Těch správných
Odpovědí ticha