Ve stmívání
Ve stmívání
Ve stmívání
někdy
si zkrátka
pletu hrušky jablka
a jen tak mezi námi
na střeše střílím lži ty černý vrány
a má odměna? tak ta
nebývá často sladká
a někdy ani
nemám čistý stůl . . . když
znenadání i té pravdy spící
co schovaná je pod čepicí
je sotva do šálku
někdy půl . . .
a tak v srdci
ve dne se mi stmívá
zas déšť mi šminky smývá
potom mrtvá jsem
někdy víc
než
živá . . .
Za foto děkuji MIRA Photography
www.facebook.com/miraaphotography?fref=ts
Komentáře (8)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
teda Fany-nko-jsem na Tebe hrdý!!! :-D ST***
21.02.2018 01:11:51 | Frr
:-), tak to mě milý Frr, uvádí do STavu nezměrné blaženosti, jen si nejsem jistá, zda je to pro mé střelecké umění či jiné pokusy :-))! Díky znovu blaženě, zdraví pravnučička :-)!
21.02.2018 09:30:11 | Fany
Milá Fany, moc hezká básnička. Srdečně zdraví a ST posílá Daniela z Prahy.
19.02.2018 19:43:09 | danaska
:-) jéé, to je hezké překvapení, dlouho jsem Tě tu neviděla, danasko milá, doufám, že v Praze je STále blaze :-))?! Taky zdravím a díky moc, měj se fajn :-)!
20.02.2018 06:36:29 | Fany
Fanynko...lži si žijou svým vlastním životem. Ne a ne je odstřelit.. Také jsem vůči nim bezbranná. Často předčasně rezignuji. Ale aspoň někdy tu jednu jedinou odprásknu! Alespoň...tu jednu. **ST**
19.02.2018 18:48:06 | Anděl
:-( milá Anděl-ko, fakt se do nich dost špatně trefuje :-(, a jestli my taky nemáme špatný náboje, možná bych to chtělo silnější kalibr :-))! Hezké díky posílám :-)!
20.02.2018 06:34:41 | Fany