Anotace: -
V holých větvích večera už jen mraky
jak setmělé hrozny hněvu
a sníh padá poněkud osaměle
zdá se
s doutníkem v ruce úplňku kradeš
nádech pro kyslík
upíjet pomalu
akátový měsíc do ostří srpu
ráno zas požne všechny hvězdy
co navěšela jsem ti se sny kolem hlavy
to abys nezapomněl
budou praskat pod botama
jak bílé zmrazky
jak střídavý proud mezi náma
ať je pro kohokoliv, protla napříč mé obrazy. Otevřeny setmělými hrozny hněvu... a už to jelo. Dík.
01.03.2018 15:33:39 | Laika
nemám slov ST* ST*...teď to trošku odkloním...jak mám tu svou odrůdku astmíčka a hůře se mi dýchá, dostal jsem obrovskou chuť na doutník-přidusit se jeho vůní a po ní za úplňku vystoupat až do ztrátosféry svých kničemubudiž paralásek.....howk***:-D*
01.03.2018 11:00:20 | Frr
Ty jo, nádhera - doutník a akátový měsíc ... (a to jsem nekuřák:)) tak si zas odnáším své nabráno poezie - jsi studna, co nezamrzne. No od tebe bych brala i zmrazky:))
01.03.2018 10:34:57 | Ragnell
Ona je to tak nějak pravda. Zapálil si večer doutník a pak vychutnával pití, až do dna.
Byla to černá slivovice ze soudku z akátu. :)
01.03.2018 13:12:47 | Philogyny1
...Tesla by měl radost...
01.03.2018 09:08:24 | Jort
Tam dělal kdysi před důchodem táta, doma páječkou spojoval články a dělal malé solární panely, hrálo na ně rádio a tak... :)
01.03.2018 13:08:22 | Philogyny1