Půlnoční marš
Není mi pomoci
když o dnešní půlnoci
mě zřejmě čekají
ty chvíle poslední
a zážitek?
ó, ten jistě bude nevšední
Rozsudek a smrt!
a to hned!
snad provaz? jed?
anebo gilotina? a možná
ještě zcela jiná . . .
Má obhajoba? slabá
těch pár vět:
„Jsem
obyčejná žena
co občas potácí se v tmách
jak všem věcem
rozumět?“
A co na to svět? nic
Ten jenom víc
při popravách se přece
vždycky skvěle baví . . .
a kolem husté davy
mých jindy němých výčitek
řvou teď
marš ke zdi!
odsouzená . . .
Za foto děkuji MIRA Photography
www.facebook.com/miraaphotography?fref=ts
Zajímavé pocity vepsané do řádek. A ještě se ti to navíc moc povidlo...vlastně povedlo. (jsem to ale motovidlo) :-))
05.03.2018 08:53:07 | Koblížek
:-) Koblížku milý, od Tebe beru vše i povidla i motovidla :-))! A samozřejmě děkuju krásně a přeju klidné noci bez výčitek :-)!
07.03.2018 07:19:22 | Fany
Fakt dobrá:-))
05.03.2018 07:51:36 | Nikita44
Fanynko...odsoudí se lehce a stokrát lehce popraví...leč přes noc naroste zase další hlava, do večera setnutá...krásně napsáno...**ST**
05.03.2018 07:35:03 | Anděl
:-) Anděl-ko, já krásně děkuju, jj, výčitky stejně jako závist mi připadají nezničitelné :-(.
05.03.2018 07:47:37 | Fany
Odsouzená dál táhnout tu káru uličkami všedních staroSTí ( nevinný úsměv)
04.03.2018 16:50:00 | Yanek