Nebesa bez burácejících hromů
skalních vodopádů tichý spád
uhasínáme žízeň umírajících stromů
oživujeme naději promarněných existencí
v srdci zachovejme lásku a vyžeňme žal
V poblázněném světě příběhů
čeho se člověk ve svém životě
navždy se zármutkem vzdal
za doprovodu smutečních umíráčků
za doprovodu svatebních zvonů
Chvíle kdy se člověk usmívá
snaží se je uchovávat v paměti
nenechá je shořet v plamenech
jako kus použitého papíru
Věří, že je nepoztrácí
v prstenci němého zapomnění
tisíců spletitých drah
rozličného vesmíru
Věříme, že zůstanou s námi
poneseme si je v srdci dál...
https://www.youtube.com/watch?v=HuV2ID4PVgA
Je v ní naděje...moc hezká. :)
17.03.2018 15:41:41 | Philogyny1
Phil, moc ti děkuji za milý komentář, jsem rád, že se ti básnička líbí, ať se ti krásně daří. :-))
17.03.2018 18:41:46 | Kubíno
Kubí...nádherná. Obraz se mi moc líbí, teplé krásné barvy....**ST**
17.03.2018 15:15:44 | Anděl
Moc ti děkuji, jsem rád, že se ti básnička líbí, obraz na mě působí také velice příjemným dojmem... :-)
17.03.2018 18:41:14 | Kubíno
Hmmm, že v jednoduchosti je krása, tak odmeňujem krásu a čistotu myšlienky dvoma bodmi :)
17.03.2018 07:08:51 | maryshka008
maryshka008, moc ti děkuji za tvoji návštěvu a za milý komentář, moc si toho vážím. :-)
17.03.2018 13:12:20 | Kubíno
:-) krásné zamyšlení, Kubíno, jj, hezké chvíle je nutné si pořád připomínat, hlavně, když přijdou ty druhé :-(! ST
17.03.2018 06:23:49 | Fany