Psychedelický rock

Nad perutnicí výšiny kopce rozprostírající se dálavy,
na pahorku žižkovského majáku,
svit trikolóry hrající písně zemství,
nad tramínem svobodného rocku.
Struny rozvibrovávají nevyslovené úzkosti roku.

Jekot, sláva, vysoké skoky rozstřelé mysli.
Kryptopatetická úleva valící se v katarzi výkřiků,
budící duši k naplnění životního nádechu,
výplach mozku a už jsme tady.
Povzbuzuj struny baskytary,

kopák dunící s výchedem davu.
Jó, psychedelického dabu.

Dlaň na mém boku,
cit zarývající se pod kůži,
holografický záblesk vzpomínky.

Obzor jeviště,
On, čte svou poezii. 
Já, znovuobjevila mlhu prvotní zamilovanosti. 

Zář v jeho očích a valící se vlna imaginace přílivu, 

do přístaviště snů. Ta opojná vůně dynamického požitku gesta. Ta trnita cesta, byla správná.

Zpět.

Jeho dlaň na mém boku.
Pohyby těl,
slepé doteky opálových šníčků zapalující žhnoucí kanálky vesmíru.
Polibky,
sladkobodavé líce předoucí rožhavené přízy olova.
Svazující naše srdce v jediné indigo vášně.

Dlaň v dlaňi,
Srdce v srdci,
Ústa v ústech,
Úd v pahorku.
Objetí spřízněných duší.

A sny mohou začít...

Tady a teď,
 na Přítomném místě,
Jsme, Byli i Budeme.
V okamžení lásky svobody.

Kruh jednoty

○