Slunce pověz

Pověz mi slunce,
co svítíš na nebi,
co vlastně celý den,
co hledáš na zemi.
Jak vůbec dokážeš,
se na nás jen tak koukat.
Společně s větrem,
si spokojeně broukat.

Pověz mi slunce,
zdroji mého kyslíku,
pověz mi prosím,
co to máš ve zvyku.
Jak jenom dokážeš,
snad je to tak snadné?
Celý den se koukat,
jak lidstvo vadne.

Pověz mi slunce,
střede mého vesmíru.
Co si vlastně myslíš,
o světě bez míru.
Pověz mi prosím,
viděls ho kdysi?
Nebo snad měl vždycky,
tak nepřátelské rysy?

Pověz mi slunce,
lásko mého života,
není ti tam smutno?
Neprovází tě samota?
Pověz mi slunce,
prosím tě teď,
Proč nás tu necháváš,
když ničíme svět.