Třetí den
Dal Bůh vyrůst
Všem květinám
Spící semínko jsem jen
Na svůj zimní půst
Vzpomínám
A nevnímám
Svůj první klíček
V němž blizna
Proměnila se v květinu
Dohořívá jedna
Z mnoha posledních svíček
A plamen polyká
Každou vteřinu
Smrt není konečná
Jen tikot víček ustane
Kdy
Tlukot srdce přestane
A tělo už nevstane
Duše z věčnosti
Vrací se na věčnost
Přinesla život do těla
A bere si ho zpět
S milimetrovou přesností
Probudila se lenost
A vstávat nechtěla
Vše začíná se chvět
Lítostí
Nad
Ztraceným životem
A
Promarněnou smrtí
Však s Bohem
Mě nic nerozdrtí