Nostalgie

Moře vlnami

zapisuje slova

do oblázků

Každou chvíli 

staré stopy 

šuměním mizí 

Olymp na dlani

západ slunečního svitu

opřený v zádech 

a na chodidlech

zbytky bílé pěny 

V duši ticho

a na mysli

posledních pár stop

odplouvajících obrazů minulosti

Tak stůj 

počkej ještě 

malou chvíli 

na poslední 

večerní symfonii

doteku písku 

a mořské pěny 

A přece odcházíš

vstříc novým zítřkům...