svůj svět si představuji jako mraveniště za sklem
stovky cest a tisíce kolemjdoucích tak bázlivě
přešlapují na rozcestí pitoreskních muld a ...
jdou za náhodně vysloveným " pojď, jen pojď "
mé souhvězdí je štír, a v nespočtu avantýr
shledávám se nevinným tazatelem
kdo hodil tím kamenem po bohu
kterým ještě nebyl a pro mnohé nebude
To jsi byl ty, a ty a možná i já,
leč chvíli potrvá, než paty a krvavá koruna
vstřebají rány po bičích ...mnohých
s klackem na zádech, poslední náběh
na smeč do jater ...