Věřila jsem ve správný čas,
že svět je ještě duhový,
že přátelství je skutečný,
jenže zklamání přišlo zas.
Srdce se stáhlo do prázdné pecky,
proč mě bolí, když mi nevěříš,
že mé nedodastky oželíš,
že nezachováš se sobecky.
Popiš mě slovem, nebo dvěma,
vždycky tam bude naivní a hloupá,
měla bych být spíše němá, skoupá,
měla bych... ti nastavit zrcadlo!