Někdo jiný
Někdo jiný
Anotace: Sociální sítě...můžete být kýmkoliv. Jen to nesmí jít za hranu. A tady...šlo.
jsme zaseklí ve světě
jako v pasti
stačí být drzý
a vzít si to
co potřebuješ
se vší chytrostí
co máš
jsi to ty
a nejsi to ty
předstíráš emoce
předstíráš nemoc
žadoníš o soucit
přetvářka
zabíjí mne to
co bylo pro tebe určeno
bylo pro nikoho
všechno to moje snažení
jenom pro zábavu
je to jak
chrstnout led
za krk
a že nezemřeš?
počůrat se
úlevou !
Komentáře (8)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Trefa do černého. Že se lidé zde i onde vydávají za někoho jiného? Je to i skrytá odpověď na tvůj komentář mé tvorby. Píšu-li o sekretech ap. má to svůj význam i když to zatím vypadá, že jsem blázen, či sprostej kretén... na vysvětlení je ještě čas...
Někdo tu píše něco o božích mlýnech... ano, lidé když nic sami nezmohou, tak se utěšují tímto. Já naprosto souhlasím, ale zároveň budu upřímný!
Lidé v tom spatřují jakousi Pomstu. Alespoň Osudu.
Jenže...
Pomsta je sladká, jen když o ní víš...
A to je to nejsmutnější, když už jsme tedy pro spravedlnost, trest či jak to budem pojmenovávat.
01.08.2018 20:45:50 | analfagot
Víš, myslím, že jsi mladý. Ach - tím nechci nic naznačovat. Jen- mám za sebou téměř celý život. Že lidé skrývají svoji pravou identitu - neodsuzuji, naopak. Chrání si svoje soukromí. Mají osobní problémy a aby se nezbláznili, ventilují je v podobě psaní - za tímto účelem jsem zde i já. Zrovna dnes. Držím se silou vůle. Musím psát, dostat to ze sebe. Nemám to komu říct jinému. To že píšeš o hovnech? Ach - jen piš! Až se posuneš někam dál - přijde to pravé co máš v sobě! Pokud zde ovšem vydržíš. To co se mi stalo doufám bylo poprvé a naposledy. takže asi tak. Moc Ti děkuji za koment...
02.08.2018 07:31:33 | Anděl
Takoví si tím někdy léčí své vlastní bolesti a rány, nemusí to být jen z plezíru. A může to být hodně věrohodné, když se někdo převtělí do vybájené identity. Vlastně se v tu chvíli někým jiným kolikrát i "doopravdy" stává, virtuální realita může vysvobozovat z té skutečné, která je třeba nesnesitelná. Taky jsem se s tím setkal (ne jednou) a když to prasklo, místo vzteku se mě zmocnil soucit. Soucítil bych i tehdy, kdyby se mi nedostalo omluvy a sypání si popele na hlavu. Někdy se zkrátka nedá jen tak lehce soudit. Virtuální realita je paralelní svět, který se s tím reálným jen všelijak podivně proplétá - nepochybně i zde na Literu, jako na jakékoliv jiné sociální síti... S tím se je třeba naučit žít, lepší už to nebude... ;-)
31.07.2018 22:45:00 | Amonasr
Ami, děkuji Ti moc za názor. Víš, vždycky na něj s napětím čekám. Protože to dovedeš podat přesně. Toto je trošku jinak. Byl to člověk, který si hrál na nemocného. Chemoterapie, zvracení, bolesti, neustálé infuze...mimo ČR. tady prý nevyléčitelné. ach...tři měsíce! podporovala jsem ho, znáš mě...pokud někdo brečí, je to na mně jak na vosu med...ano-to jsem já. jsem hloupá. vím. plýtvala jsem energií na někoho kdo se výborně bavil. ovšem přestírat rakovinu, to musí být šílenec. Nakonec musím říct, že mi to pomohlo...asi to bylo potřeba. Ťafka...Dnes jsem lhostejnější, a je mi lépe. Ovšem doufám, že mi to vydrží....děkuji Ti...moc.
01.08.2018 06:47:43 | Anděl
Jj, empatie je různými manipulátory, psychopaty a sociopaty zneužitelná. Ale stejně je dobré ji mít a nenechat se otrávit podobnými cyniky, však ono se jim to v životě stejně nějak vrátí! :-)) Obezřetnost je ale vždycky na místě a stále se musíme učit... Zločinci jsou zkrátka vždycky o krok napřed... ;-)
01.08.2018 09:44:26 | Amonasr
... každá rána se z tváře neočistí ...
... usedni pod slunce ...
... paprskům blíž ...
31.07.2018 10:56:13 | Marcella