Jsem don Quijote

jsem
don Quijote
v sukni

místo meče
prsty

běhají po klávesnici
jako stepující stonožka
loutky
mojí fantazie
zavřu oči
hopsají a pinkají o tlačítka
vedou mne planetou Cirk
za jediným cílem
uvidět znovu
úsměv človíčka
co ho ztratil

třicetdva
ran mečem proti smutku
třicetdva
krát s nadějí
třicetdva
krát s nadšením
třicetdva
krát s úsměvem

marně

jsem
don Quijote
v sukni
co chtěl věřit
že bude líp