Úzkost

Ta věc, co dere se mi krkem
Ven
Ta věc, jenž žije mým životem
Není sen
Ta věc, která mnou opovrhuje
Každý den
Ta věc, ta mou duši sužuje
Záměrem

Žere mě zevnitř
Do všech stran
V srdci usídlilo se nekonečno ran
Nedokážu je ošetřit

Ač na skále pevně stojím
Dere se mi z úst
Do propasti
Společně dojdeme…
.

Není cesty ven