Třikrát dvacet osm dní

Třikrát dvacet osm dní

třikrát Luna oběhla svou měsíční dráhu

v ten okamžik stala se

v mých očích

královnou sprintu.

Tak krátká doba

na další odchod

na další útěk z pozemských hřišť.

Utekls' dřív

než jsme se stihli naposled rozloučit

utekls' dřív

než Slunce mohlo ti dát

své poslední sbohem.

Čeká tam na tebe s otevřenou náručí

čeká tam s tím svým úsměvem.

Svíráš konečně její dlaně

tak jak sis to přál

zatímco my tady na Zemi

pořádáme další marš.

Záplava černé

a diamantů v očích

orosených okvětních plátků rudých růží

bílé stuhy na zelených věncích

smutek v srdcích

a myšlenky na vzdálenou minulost

- to po vás zbylo.

Milujete se dál

v tom nebeském opojení

za zvuků šumu andělských křídel

v melodii zlatavých harf

tančíte poslední valčík

než vydáte se dál.

V srdci zbyla mi

dvě prázdná místa

která zaplňují jen krásné vzpomínky.

Z očí prší mi prázdná slova

dopadají na dvě vedle sebe ležící

dřevěné komůrky

v nichž chystáte se

tvořit další kapitolu svých životů.

Společně.

A Luna se dává opět do běhu.

Běží další svůj

osmadvacet dní

dlouhý sprint...